Kruhová křizovatka u Pyramidy

[Pavka]

Při příjezdu do Klatov je na kruháči poskládanej název města z kamenů a při luštění, co tam je napsáno, jsem tam taky nikdy nenaboural. To by každej musel bourat při každym pohledu na jakoukoliv značku... Možná tam postavit někoho, kdo mi převeze auto na druhou stranu kruháče, co?

[občan]

No nic proti , ale to co je v Klatovech na kruháči u nemocnice je rozhodně lepší než nějaká brána s palmou v Nepomuku.

[Slava P]

Téma uměleckého díla pro nepomuckou okružní křižovatku mne zajímá již od počátku. Sám jsem dokonce předložil první amatérský návrh, který byl mírně netradiční, ale žádnou větší pozornost nevzbudil, čemuž se vůbec nedivím.
Teprve po skončení soutěže a vyhlášení jejích výsledků se tato diskuse dala do pohybu, neboť teprve teď může návrh, navíc velice kontroverzní a iritující návrh, dojít realizace.

Vítězný návrh se mi subjektivně moc nelíbí, nicméně oceňuji jeho zvláštnost a netradičnost.
Vymyslet něco na téma svatého Jana Nepomuckého a nenapodobovat přitom staré sochy a obrazy, to je problém. A když je to navíc pro dopravní stavbu, je to problém dvojnásobný.

Osobně jsem se na jaře obrátil na několik umělců, informoval je o soutěži a požádal, zda by se jí nezúčastnili. A pokud nemají zájem sami, ať osloví třeba své známé a kolegy.
Z přímo oslovených se do soutěže nepřihlásil ani jeden. Reakce a pocity oslovených umělců asi nejvíc vystihuje odpověď od Michala Olšiaka (mj. autor velké sochy býka stojící u jatek v Blovicích), který napsal, cituji: „Popřemýšlím o tom. Téma to není nejjednodušší, neboť Nepomucký už byl udělaný tisíckrát ...“

S trochou nadsázky lze prohlásit, že silueta z plechu imitující dopravní značení není, jak se mnozí domnívají, úplná blbost, neboť podle logiky výroku Jana Wericha „To je blbý, to se bude líbit“ by blbost neměla tolik kritiků a odpůrců.
Nejsem fundovaný kritik umění a ani nepatřím ani k těm, kteří věci hodnotí jen svým úzkým subjektivním pohledem, ale pár drobných připomínek k vítěznému návrhu přece jen mám, tedy pokud opravdu dojde k jeho realizaci.

Pokud se nepletu, tak nikde nejsou uvedeny žádné konkrétnější rozměry té „brány“.
Bude šířka a hlavně výška dostatečná pro případ průjezdu většího nákladu? Velký nadměrný náklad může projet třeba v protisměru, ale jsou případy, jako kupříkladu ten, jehož jsem byl před časem očitým svědkem, kdy řidič v Plzni neodhadl výšku svého nákladu a zarazil se pod mostem (celá zpráva zde). Plechový svatý Jan by tedy mohl být uražen nejen slovně ...

Silueta je jen jednostranná a podle obrázků avers (líc) směřuje spíš k projíždějícím ve směru od Budějovic a k těm, kteří jedou dál do Nepomuku. Projíždějícím od Plzně ukazuje silueta stranu a revers (rub). Podle obrázků v prezentaci (portfoliu) se tedy svatý Jan ke svému rodnému městu a také k Plzni, která je centrem našeho kraje, obrací zády či bokem.
V plánku (snad autorově) je ovšem umístění jiné, dle mého lepší - hezky čelem k městu a k přijíždějícím od Plzně.
Tohle se dá shrnout jedním slovem – zmatek. Pro představu přidávám k textu plánek, kde jsou uvedena všechna tři rozdílná umístění.
Je to snad známka toho, že si sám autor není jist umístěním a orientací siluety? Možná je tu prostor na vyjádření odborníků (např. dopravních) nebo dokonce laické veřejnosti.
Takové určování umístění a směru by mohlo, opět s notnou nadsázkou, připomínat známou scénu z Mrazíka, kde by jedni přes druhé volali “k nám čelem a k vám zády”.

Nakonec ještě malá úvaha na téma palma. – Palmová ratolest je symbolem mučednické smrti svatého Jana Nepomuckého a proto s ní bývá zobrazován.
Palmová ratolest má dlouhou a bohatou historii, je například součástí čtyř druhů rostlin při oslavě židovského svátku Sukot coby „lulav“, ve starém Římě byla součástí oslav vítězství (vítězný vojevůdce nesl v jedné ruce žezlo a v druhé palmovou ratolest) a pro křesťany lze za významnou považovat tuto zmínku v Bibli (Jan 12, verše 12-13) - Na druhý den slyšelo mnoho lidí, kteří přišli na svátky, že Ježíš jde do Jeruzaléma. Tu vzali palmové ratolesti, vyšli mu naproti a volali: „Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, král izraelský!“
Tento den se připomíná coby „Květná neděle“ latinsky „Dominica in palmis“, šestá a poslední neděle postní (u nás se místo palmových ratolestí používá větviček z vrby jívy, tedy tzv. kočiček).
Palmová ratolest se stala symbolem křesťanských mučedníků, neboť byla kladena na jejich hroby jako znak toho, že zvítězili nad smrtí (vítězství ducha nad hmotou). Podle zahraničních zdrojů se symbol palmové ratolesti nebo palmy objevoval namalovaný či vytesaný do kamene nad hroby mučedníků.
Celá palma, tedy ne jen ratolest, je ponejvíce symbolem islámským. Na Blízkém východě palma symbolizuje odpočinek a pohostinnost. První muezíni (svolávači k modlitbě) nesvolávali věřící z minaretů mešit, ale právě z palem. Podle Koránu porodila Marie Ježíše právě pod palmou (súra 19, verš 23 „A zastihly ji bolesti poblíže kmene palmy datlové...“) a např. v Súdánu je palma doum, Hyphaene thebaica, symbolem vytrvalosti.

Palmy u nás přirozeně nerostou, což znamená, že zde pro ně není vhodné klima. Většina druhů zdejší zimu nepřežije, nicméně existují i odolné druhy zvyklé na podnebí, které je do jisté míry podobné tomu našemu. Odborník na botaniku by jistě věděl víc a dokázal fundovaně poradit.
Mírnější českou zimu přežijí hlavně asijské druhy Trachycarpus fortunei, takil a princeps, americké Sabal minor a palmetto, nebo jediná evropská mrazuvzdorná palma Chamaerops humilis (Žumara nízká), která ale, jak její český název napovídá, nevyrůstá do velké výšky.
Nicméně, mrazy jaké panovaly v uplynulých dnech by žádná palma bez úhony asi nepřežila, takže by bylo lepší ji na zimu přemísťovat do tepla, což by představovalo další zbytečné náklady. Z tohoto pohledu by tedy byla vhodnější palma umělá.
Palma coby symbol Jana Nepomuckého je podivnost, ne-li rovnou nesmysl. Umělecky ztvárněná palmová ratolest, to ano, ale celá palma, to ne.
Palma ve středu kruhového objezdu může být umístěna, například jako symbol nepomucké pohostinnosti vůči poutníkům z jihu a východu, případně jako symbol vítězství - pro příznivce návrhu „rozumu nad hloupostí“, pro odpůrce „hlouposti nad rozumem“ ...

[Zánět Básně]

Jan v bráně
Johánek z Pomuku bývával vikářem,
teď bude v kruháči podivným brankářem.
Kdyby žil, ten by se věru podivil.

Budiž světlo!
Svatý Jan z plechu vystříhán,
stojíc na bráně z kovových tyčí
za soumraku dolů na řidiče křičí:
„Jak milo, že se mi za hlavou rozsvítilo“

Nepomucký mučedník
Dík podivné moderní kultuře
bude Jan znovu podroben tortuře.
Jen místo smrti a ve vodě máčení
čeká ho podoba dopravního značení.

Palma
Palma z kružáku trčí,
studem se celičká krčí,
trápí se chudinka nárámně,
vyzývá šoféry „Napal mě!“

[nepomucký občan]

Myslím, že vítězný návrh se stal vítězným jen proto, že komise schválně vybrala tu největší a nejjednodušší pitomost. A proč? Aby se to většině lidí nelíbilo a nakonec se nemuselo nic dělat. A kdyby se to přece jen dělalo, tak aby to bylo co nejlevnější.
Nebo víte co ... upravte tu bránu do podoby fotbalový branky, kolem palmy udělejte záhonek technickýho konopí a máme tu na věčný časy připomínku současnýho vedení města.

[f holub]

Myslíte že to konopí lépe přežije v chladu?

[Jan K]

Nejsem občan Nepomuku, ale občas sem jezdím za přáteli. Většinou projíždím právě novým kruhovým objezdem a myslím, že vítězný návrh není špatný. Je to něco nového a nebojím se prohlásit, že až drzého. Staré rčení, že "drzé čelo je lepší než poplužní dvůr" platí v dnešní době dvojnásobně. Drzé, odvážné a tak trochu insitní, takové se mi jeví neortodoxní ztvárnění sv. Jana Nepomuckého.
Žádná klasičtější podoba by nevzbudila tolik polemiky. Jen něco takového poutá pozornost a vede k laickým i odborným debatám a článkům v novinách (např. http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/ ... 70106.html).
Můj názor je tedy ten, že návrh by se měl realizovat, byť možná v mírně upravené podobě.

Tu palmu bych úplně vypustil, tedy živou určitě, a případně jí nahradil pěti umělými palmovými ratolestmi poskládanými do kruhu resp. do cípů hvězdy (symbol pro TACUI, tedy "mlčel jsem"). Sama brána by pak mohla být kritiky lépe vnímána spíše v podobě mostního oblouku, tedy půlkruhu či duhy klenoucí se nad vozovkou.
Otázkou je orientace takového díla, nejideálnější je asi čelem k rodnému městu, tedy směrem k příjezdu od Plzně. - Čistě teoreticky, a pak by podoba s mostem byla veliká, by zde mohla být další brána, tentokrát otočená čelem k příjezdu z druhé strany, a ozdobená siluetou Panny Marie (Madony) s Ježíškem, která je součástí nepomuckého městského znaku.

[Slava P]

Konečně někdo neanonymní s vlastním konstruktivním přístupem. - Snad nebude vadit, že jsem si s vaším nápadem v rychlosti pohrál v grafickém editoru. Zkusil jsem variantu s jednou bránou a taky se dvěma, a nakonec jsem přidal dvě varianty palmových ratolestí. Vypadá to zajímavě, ale jestli je to lepší nebo horší než původní návrh, to nechť posoudí další účastníci této diskuse.


Dodatečně přidána silueta Madony.

[Jan K]

Díky, že jste si "pohrál" s mým nápadem. Samozřejmě se to trochu liší od toho, co mám v hlavě, ale dost jste se tomu přiblížil. Sám bych vizualizaci svých myšlenek nezvládl, natolik si s počítačem "netykám".
Při srovnání původního nápadu s tím upraveným vychází ten upravený lépe. Oblouk je přirozenější než pravé úhly, ostatně právě proto se kruhové objezdy staví. Vypadá to takové vzdušnější a silueta víc vynikne. Nemohu si pomoci, ale dva oblouky jsou lepší než jeden, tohle "dojem mostu" už vyvolává. Takhle to nevypadá jen jako obyčejné dopravní značení, ale jako skutečné umělecké dílo.
Jsem zvědav, co na můj nápad a vaše obrázky řeknou další lidé.

[Semerád]

Varianta se dvěma oblouky se mi zamlouvá více než pravoúhlá brána. Otázka je, pokud by stavěl kruhový objezd u Normy, jestli by se toto pak více nehodilo tam, jakožto k odbočce na náměstí a ke kostelu sv. Jana.